ZDOLALY JSME SKOPEC NA ZÁVODECH VE STOCHOVĚ

     Ano, většina lidí zdolává kopec nahoru. Já a naše psí holky, jsme byly šťastné, že jsme zdolaly kopec dolů. Kdo jel trať, ví. Kopeček je docela dlouhý, prudký, travnatý a někdy hodně klouže. Zvláště vloni. A ten mě strašil celý týden před závody. Ale holčičky jsou zlatíčka a reagovaly báječně na povel "POMALU" a tak jsme kopec bez problému oba dva dny sjely. Holky díky. Můj strach byl zase překonán... A druhý den jsem si jízdu náramně užila a holky také. Začínají už pomalu pracovat jako sehraný team. A já už nedržím káru tak křečovitě, jako v létě na Moldavě... Sbíráme zkušenosti, učíme se a jsme šťastné. A Tomáš je úžasný pomocník. Když jsem se loučila s Romanem H. při odjezdu, začal mi zpívat písničku: Né moc snadno se Želva na trati honí..." Musela jsem se smát.